# 56 Obouvání u dětí

07 června 2023 / 00:25:15

V tomto díle si s Dominikou řekneme něco o dětské noze a dětském obouvání.

Dozvíte se, kdy se vyvíjí noha a jaké má funkce. Dále si povíme jaké vybrat první botičky a rozdíl mezi barefoot a ne-barefoot botami. Podíváme se na různé názory odborníků na obouvání, jaké nosit boty doma a na závěr si přiblížíme plochou nohu a vbočené kotníky.

Sledujte nás na sociálních sítích a na www.pediatrienavlastnikuzi.cz


Krásný den, milí posluchači, u dalšího dílu vás vítá Dominika. Tentokrát jsme si pro vás připravily téma dětského obouvání. Je to téma, které se dotýká mnoha oborů, mimo jiné i pediatrie. A také je to téma, které rozhodně řeší každý rodič. Na začátek vám řeknu něco o noze a jejím vývoji a potom si projdeme otázky od vás, našich posluchačů, za které moc děkujeme. 

S dnešním podcastem nám velmi pomohla fyziopodoložka Edita Prošková - fyzioterapeutka, která se specializuje na nohu a za její pomoc moc děkujeme.  


Noha a její vývoj

Když chceme mluvit o botách, musíme si nejdřív malinko přiblížit nohu. Její vývoj začíná samozřejmě už v břiše maminky a dalo by se říci, že noha se vyvíjí celý život tím, jak se přizpůsobuje stále novým nárokům. Ale určitě zásadnější vývoj probíhá zhruba do 9 let věku, neboli věku, kdy je dítě schopno sprintovat a dále asi do 18 let, kdy končí růst kostí.

Abychom pochopili funkci nohy, musíme si uvědomit, že je tvořena 26 kostmi, 33 klouby a mnoha svaly a vazy. Nebojte se, podrobnější anatomii vás ušetřím. Jen je potřeba vědět, že je noha dost složitá. 

Určitě znáte pojem nožní klenba. Ty máme na noze dvě - příčnou a podélnou. Když si představíte otisk nohy v písku, tedy zdravé nohy, tak vidíte prsty, špičku nohy, patu a zevní hranu nohy. Vnitřní část nohy je tedy ve vzduchu. A to je dáno právě kombinací příčné a podélné klenby. Klenby jsou tvořeny kostmi, vazy, kloubními pouzdry a svaly. Svaly jsou zároveň zodpovědné za chůzi.  

A proč vůbec noha takhle vypadá? Je to jednak kvůli statickému stoji, tedy opoře a zároveň pružné chůzi. Dalšími funkcemi nohy jsou termoregulace, vnímání a úchop. 


Od kdy dávat první botičky a jaké? 

První boty dáváme dítěti ideálně až když samostatně chodí. To znamená ve chvíli, kdy ujde nějakou vzdálenost, je schopno se zastavit a změnit směr. Jako chůzi nebereme pár krůčků mezi rodiči. Samostatná chůze nastává u dětí mezi 11. a 18. měsícem, ale vždy se hodnotí podle předchozího psychomotorického vývoje. Někdy může dítě chodit už dříve a někdy později.. Věk na první botičky je tedy velmi individuální. Dítě už několik měsíců před začátkem chůze obchází nábytek a my ho často chceme obouvat. Není to ale úplně ideální. Noha dítěte získává různé vjemy z okolí, přeci jen jsme si řekli, že jednou z jejích funkcí je i vnímání a úchop. Pokud tedy dítě takhle brzy obujeme, přijde o jednu z možností jak poznávat vnější svět. 

Jaké mají být první boty se asi všichni shodnou, což už neplatí o dalších botách, jak si řekneme dále. První boty by měly nohu chránit před chladem a poraněním, měly by být ideálně z přírodních materiálů, tedy textilu nebo kůže. Dalšími parametry jsou - dostatečně široké boty umožňující volný pohyb prstů s anatomickou špičkou a dostatečně ohebné. Zároveň nemají mít žádné zvýšení pod patou, takzvaný drop a ani nemají být uvnitř boty nijak vytvarované, tedy mají mít rovnou stélku. Noha má mít v pohybu naprostou volnost. Tyto parametry splňují například takzvané capáčky, které jsou vhodnou obuví na první krůčky, tedy dokud dítě nechodí úplně stabilně a na tom se shodnou asi všichni odborníci. Ale i u capáčků by měla být anatomická špička. To znamená, že špička boty má tvar jako noha. Zde myslím chůzi venku nebo v chladném prostředí. Doma klidně nechte dítě stále bosé. 


Jak poznat u malého dítěte, že je čas na větší boty? 

Ideálně přeměřením nohy. Dítě samo neřekne, že je mu bota malá. Ani větší dítě, u kterého byste to předpokládali. Rodiče se velmi často diví, když se noha přeměří, že je bota i o několik milimetrů menší než noha. V Rakousku proběhl výzkum u školních dětí, kde se zjistilo, že většina dětí má malou venkovní obuv a téměř 90% má malou domácí obuv. To není úplně málo. 

Nohu byste měli přeměřit vždy, když kupujete nové boty a následně každý měsíc u batolat, u starších dětí každé 2-3 měsíce. Způsoby jsou dva. První z nich je, že vezmete papír, kam obkreslíte chodidlo dítěte a potom změříte délku a šířku. Dětské boty by měly mít nadměrek do délky 5-12 mm, u malých dětí spíše do 10 mm. To znamená, že když botu kupujete, měli byste k změřené délce přičíst 5mm - 1,2. Takže pokud naměřím délku chodidla 160 mm, sháním boty s velikostí 172 mm nebo o pár mm méně. Ve chvíli, kdy boty dítěti z botníku vyřazuji by měl být nadměrek  4 mm. Takže boty se stélkou 164 mm bych v tuto chvíli už vyřadila. Snad je to jasné. Musíte si ale vždy zjistit, jaká je velikost boty uvnitř. To uděláte buď tak, že vystřihnete obkreslenou nohu a dáte ji do boty nebo si ustřihnete špejli dané délky a také ji dáte do boty.  Můžete se setkat s měřením boty tak, že si stoupnete na vložku. To není ale správně, protože vložka a bota mohou mít jiné rozměry. 

Další možností je pořídit si měřidlo na nohy a boty, které se dá sehnat pod názvem plus 12. Tím jednoduše změříte délku nohy tak, že si dítě na měřidlo stoupne a rovnou máte změřeno s nadměrkem 12 mm. U námi měřeného dítěte byste tedy změřili rovnou 172 mm. Zároveň jde toto měřidlo strčit do boty a změříte délku přímo v botě. 

U obou způsobů platí, že vždy byste měli změřit obě nohy a ideálně odpoledne nebo večer. I dětské chodidlo totiž zvětšuje v průběhu dne objem. 

Já jsem u dcery nejdřív měřila nohu na papíru, ale po doporučení kamarádky jsem pořídila plus 12 a jsem spokojená. Doma si vždy přeměřím nohu i botu a vím, na čem jsem. 


Je správně sahat na botu kde má dítě palec? Četla jsem, že ne, protože palec dítě skrčí.

Na to už jsem vlastně odpověděla v předchozí otázce. Dítě v malé botě prsty krčí a podle palce toho tedy mnoho nepoznáte. To platí i o patě - nemá cenu sahat dítěti za patu, jestli mu bota ještě je. Ani nemůžete přikládat nohy zespoda na podrážku. Vždy nohu s botou prostě přeměřte - ať už obkresleným papírem, špejlí nebo měřidlem. 


Kdy je a není vhodná barefoot obuv? 

Teď už tedy dítě chodí 2-3 měsíce samostatně a capáčky nebo obdobné boty nám nestačí. A co teď? Barefoot nebo ne-barefoot, otázka skoro všech rodičů. 

Je potřeba si ujasnit, že neexistuje pouze barefootová obuv a obuv z konfekčního obchodu. Máme mnoho možností obouvání. Když sháníme boty, je potřeba si uvědomit, co od nich vlastně chceme. Chceme aby pouze nohu chránily před chladem a poraněním nebo chceme i nějakou oporu? A bohužel v této otázce se neshodnou ani odborníci, takže je otázkou, jestli je nějaké ideální řešení. 

Vy znáte vaše dítě nejlépe - můžete ho tedy pozorovat a mělo by chodit stejně bosé i obuté. 

Tak pojďme si říct názory odborníků.

Fyzioterapeuté jsou celkem zajedno. Pro děti je ideální bota typu barefoot. Určitě by měla mít dostatek prostoru pro prsty s anatomickou špičkou, měla by být ohebná ve všech směrech, bez podpatku, tedy s nulovým dropem, stélka by měla být rovná a ne nijak ortopedicky tvarovaná, neměla by být zdvižená špička, a měla by být lehká. Zároveň pro zdravou dětskou nohu není nutná podpora ve formě opatku, tedy zpevněné části kolem paty ani pevný kotník. Noha vždy musí sedět v patě. 

Dle názoru fyzioterapeutů je ideální využívat všech funkcí nohy a nechat ji zpevňovat přirozeně a ne podporou zvenčí, tedy pevnější botou. 

A jaký je názor ortopedů na boty? S fyzioterapeuty se shodnou na dostatečně široké botě s prostorem pro prsty, botě ohebné, lehké a bez zdvižené špičky, zároveň bez tvarované stélky, minimálně v batolecím věku. Ještě ujasním, že na ohebnost není kladen takový důraz jako u barefoot a ani se neklade důraz na anatomickou špičku. 

A teď ty rozdíly. Hlavní jsou opatek a zpevněný kotník. Vesměs většina ortopedů je pro pevný opatek. Noha by měla být v botě fixována, aby byla poté správně vedená při chůzi. Jednak bude chůze stabilnější a jednak nebude noha v botě nijak klouzat. Někteří orotopedi doporučují pevný opatek od začátku chůze, někdo říká až od zhruba 3 let, tedy věku, kdy je vyvinutá klenba a vymizel tukový polštář a dítě má zároveň úplně vyrovnanou chůzi. Zde se ovšem ohrazují fyzioterapeuté s tím, že jakákoli podpora nohy způsobuje ochabnutí svalů, naopak chůze bez podpory svaly posiluje. Ale kupodivu i většina barefoot má opatek pevný. 

A zpevněný kotník? Tak tady jsou názory naprosto různorodé, ovšem oproti dřívějšku je trend i v ortopedii ustupovat od pevného kotníku. Pevný kotník totiž nohu zpevňuje pouze pasivně, ale svaly na noze ochabují. Lepší je mít kotník volný a nechat svaly, ať jsou aktivně posilovány. 

Ještě existuje jeden termín a to je kompromisní obuv. Jsou to vlastně ne úplně barefoot boty. Mají vždy anatomickou špičku boty, ale mohou mít zpevněný opatek pro vedení nohy nebo mohou mít tlustší podrážku, případně malý podpatek, který vyhovuje často ve sportovních botách pro tlumení nárazu při běhu. 


Je opravdu vhodná barefoot ve městě a na asfaltu? 

Má to dva aspekty. Jeden protiargument je, že na rovném povrchu není ideální chůze naboso. To už se zdá vyvrácené. Představte si, jak jdete vy nebo dítě ve městě. Nejsou všude obrubníky, kanály, výmoly, sem tam dlažební kostky, … Ve městě se tedy o chůzi na rovném povrchu vlastně úplně mluvit nedá. Na asfaltu by to bylo něco jiného. Ale nachodí dítě kilometry po rovném asfaltu? 

Druhý argument je, že ve městě je chůze na tvrdém povrchu. A tady se dostáváme k rozepři odborníků. Fyzioterapeuté tvrdí, že není potřeba podrážkou tlumit nárazy, že vliv je zanedbatelný a dokonce se výzkumem zjistilo, že člověk, který jde na boso má jiné rozložení sil než v botách s podrážkou, tedy nedupe tolik na paty. I když uznávají, že někomu je chůze po tvrdém hodně nepohodlná a pak je vhodá kompromisní obuv o které už jsem mluvila.  Někteří ortopedi na druhou stranu doporučují malý široký podpatek, který bude tlumit právě nárazy paty a zároveň otřesy celého těla. A teď je otázka, kdo má pravdu? 


Opravdu mohu zničit dítěti nohu nebarefoot botama? V kombinaci s bosou chůzí na zahradě. 

Nebarefoot boty je nic neříkající pojem. Záleží v čem je obuv nebarefoot. A záleží i na dalších faktorech. Mnoho z nás nosilo v dětství pevné boty, boty zděděné, které byly sešlapané a tak dále a přitom máme nohy v pořádku. Ale tím, že vyberete vhodnou botu, snižujete riziko, že dítě bude mít problémy později. My nemůžeme doporučit boty s úzkou špičkou, z čehož vznikají puchýře a dlouhodobým působením i deformity a u malých dětí nedoporučujeme tvarovanou stélku. Dále bych si dala pozor na hodně pevnou podrážku. Sami u takové boty určitě uvidíte, že dítě chodí jinak a určitě jinak poběží a to by pak při dlouhodobém používání mohlo mít následky v podobě zafixování špatného vzorce chůze. Pokud se ale rozhodnete o obuv s opatkem, s mírným podpatkem nebo pevným kotníkem, pak bych se nebála, že touto botou zničíte dítěti nohu. A pokud, jak říkáte, kombinujete obouvání s bosou chůzí na zahradě, pak už vůbec ne. 


Musí dítě doma nosit pevnou botu s oporou kotníku? My chodíme v ponožkách. 

Rozhodně nemusí. Jak doporučují fyzioterapeuté - pozorujte nohy vašeho dítěte doma. Dítě s nimi neustále pohybuje, někam leze, hraje si, dřepá si, stoupá si, nohy nejsou často ani chvilku v klidu. Mají tedy vjemů stále dost. Naopak, pokud je uzavřete do pevné boty, pak je pohyb omezený a nohy pak dítě může jen pasivně nechat ležet a nijak se nehýbou. Chcete-li, můžete si to vyzkoušet u vašeho dítěte. Jak obouvat děti uvnitř záleží hlavně na tepelných podmínkách. V létě a v teplém prostředí klidně nechte dítě na boso, uděláte pro něj nejlépe. Pokud máte doma chladněji, nebo třeba na návštěvě nebo u babiček, nechte dítě v ponožkách, menší dítě asi lépe v protiskluzových a případně v capáčkách nebo ponožkobotách. 

Rozdíl by pak už byl u větších dětí nebo u vás, pokud dlouho stojíte, třeba u žehlení nebo vaření. Tam už někdo doporučuje obutí s tvarovanou stélkou. Já třeba u žehlení, když už tedy žehlím, stojím buď v tvarovaných pantoflích nebo vytáhnu ortopedickou podlahu a stoupnu si na ní. 

Což je dobrý tip i pro vás, pokud máte pocit, že jsou vaše nohy nebo nohy dítěte málo stimulované v domácím prostředí. Můžete pořídit nějaké pomůcky, které napodobí různorodé povrchy. Ať už zakoupíte nebo doma vyrobíte ortopedickou podlahu nebo jsou dnes populární kořenové koberce. 


Pořídit dítěti v létě sandálky? A nebude dřít kůže? 

Za mě sandálky rozhodně ano. Záleží jaké, ale v dnešní době se dají sehnat kvalitní sandálky z přírodních materiálů a měkké, které by rozhodně dřít kůži neměly. Pro malé děti jsou vhodnější spíše se širokými pásky, které na noze lépe drží. Někdo preferuje uzavřené kolem paty a špičky, aby nesklouzávala noha. 


Kdy se poznají ploché nohy a co s tím? 

O plochých nohách většinou mluvíme kolem 3. roku života, kdy již vymizel tukový polštář a bere se to jako vyvinutá klenba nohy. Ta je ale vyvinuta už půl roku po samostatné chůzi, takže se dá plochá noha hodnotit už dříve. Klenba se dá ale ovlivnit až cca do 10 let dítěte, takže se někdy můžete dozvědět, že se vyvíjí až do 10 let. 

Většinou vás na plochonoží upozorní pediatr na tříleté, případně pětileté prohlídce nebo si toho můžete všimnout třeba při otisku nohy dítěte do písku. Plochou nohu ale nehodnotíme pouze při klasickém stoji, kde opravdu do 3 let často viditelná není právě kvůli tukovému polštáři. Někdy se noha jeví jako plochá, ale při stoji na špičkách se nám krásně vytvoří klenba. Musíme ale vždy odlišit typ vady. Může se jednat o plochou nohu, o valgozní kotník nebo o kombinaci. 

Pokud se jedná pouze o plochou nohu, pak je nejlepší začít cvičit. Můžete začít sami bosou chůzí po různých površích - ať už doma, jak jsem zmiňovala u předchozí otázky a nebo trénovat v bezpečném prostoru venku. Vždy je vhodné navštívit fyzioterapeuta, který dítě dovyšetří, zjistí příčinu problému a poradí vám cviky, které cvičit s dítětem. 

Ortopedi na ploché nohy často doporučují vložky. Záleží vždy, jaké jsou. Pokud jsou to klasické korkové vložky, tak to asi není pro nohu úplně ideální, rozhodně ne na trvalé nošení. Svaly nohy totiž potom nejsou posilovány a dochází naopak k prohlubování problému. Naopak dnes už se dají vyrobit i vložky z termoplastu, které se dají dobře korigovat nebo skořepina, která se opět koriguje na míru a ty  potom mohou být dobrým pomocníkem. Pomohou s lepším postavením nohy a následně s lepším zapojení svalů a to potom vyústí v lepší pohybový vzor. Vložky je vhodné kombinovat i s bosou chůzí a cvičením. 


Vbočené kotníky ve 22 měsících, co s tím? 

Právě tím, že je u dětí plochá noha do 2-3 let, dochází také k vbočení kotníků. Je to tedy do určitého věku normální, ale pozor, pouze do 15°, pokud je to více, řešte už klidně kolem 2 let dítěte. 

Jde o to, jaká je příčina vady. Ta může být například v ploché noze nebo třeba i v kyčelním kloubu. U vbočených kotníků je také základem cvičení. U malých dětí se bude realizovat hůř, ale postupně se spolupráce zlepšuje. Opět, jako u plochých nohou, je potřeba stimulovat chodidla. Takže můžete zkoušet bosou chůzi venku, případně doma a můžete zkoušet balanční pomůcky.. Vhodné je opět kontaktovat fyzioterapeuta, který vám doporučí cviky na míru. U vbočených kotníků je doporučována obuv s pevným opatkem, který nohu navede do správného postavení, ale musí být padnoucí pata. Často jsou doporučeny i vložky do bot, ovšem určitě na míru. 


Co boty z druhé ruky? 

Záleží na mnoha okolnostech. Někdo doporučuje, pokud vám to finance dovolí, zakoupit vždy nové boty. Děděné barefoot by měly být většinou v pořádku. Není tam tolik možností jak je sešlapat a tím pádem pak druhý majitel nezískává patologické vzorce. U obyčejných bot je někdy trochu jiná situace. Záleží ale vždy po kolika dětech jsou, jak předchozí majitelé chodili, jak se o ně starali a jak moc byly boty používané. Takže se nedá úplně paušálně říci. Vždy je potřeba boty z druhé ruky pořádně zkontrolovat, jestli nejsou sešlapané, což by mohlo podporovat vznik vbočených kotníků. 


Jaké boty jste pořídily dětem vy? 

DominikaJá jsem šla cestou kompromisu. Některé boty barefoot, některé ne, ale u těch jsem se snažila, aby byly alespoň široké a ohebné. Musím přiznat, že po dokončení příprav tohoto podcastu jsem hned pořídila dceři barefoot sandále a sobě už druhé barefoot boty. 


NicoleMy se klonime k názorům ortopedů, cili pro syna volim širokou, lehkou, ohebnou botu s prostorem pro prsty a pevným opatkem. Vybírat chodíme do dětské prodejny, kde nám vždy vyberou boty přesně na míru. 


Jana: Když Koláček začal chodit, přečetla jsem spousty článků o výběru správné obuvi a souhlasím s argumentem, že je potřeba ponechat nohu volnou, aby se mohly svaly aktivně zapojovat a posilovat. Navíc má Koláček po tatínkovi vysoký nárt a širokou nohu, tudíž barefoot boty pro nás byla jasná volba. A tak postupem času došlo i k výměně botníku mého i manžela, protože kdo jednou zkusí pohodlí barefoot, už se nechce nikdy mačkat v úzkých špičkách konvenčních bot :-D


Eliška: Vždy se snažíme aby boty měli dostatečné místo pro prsty a byly ohebné. Vysloveně barefoot jsme zatím nepořídili, ale už jsem o tom několikrát uvažovali.


Další epizody

# 57 Streptokokové infekce - angína a spála

6. září 2023 / 00:21:08

V tomto díle si s Eliškou posvítíme na streptokokovou angínu a spálu. Dozvíte se: Jak tyto nemoci poznáte? Jaká vyšetření vás mohou u lékaře čekat? Jak se léčí? Jsou vždy potřeba antibiotika? ...

# 55 Preventivní prohlídky

26. dubna 2023 / 00:21:22

V tomto díle si s Eliškou probereme preventivní prohlídky u dětí. Dozvíte se: Jak časté jsou preventivní prohlídky a je potřeba na ně chodit? Co od nich očekávat a jak se na ...