Zajímá vás, co to je imunita? Kdy jsou děti nejvíce nemocné a jak se u dětí dá imunita podpořit?
Krásný den naši milí posluchači,
vítám vás u dalšího dílu podcastu Pediatrie na vlastní kůži. Dnes se vám pokusím říci něco o podpoře imunity u dětí. Přeci jen už je zde nový školní rok a téma školka už se začalo týkat i 3 z nás. Zpočátku si řekneme něco málo o imunitním systému, podíváme se na to, jak ho přirozeně podpořit a na závěr si povíme něco o doplňcích stravy a lécích na podporu imunity. Zmíním se i o tom, jak to děláme my.
Imunitní systém je velmi složitý mechanismus, který hodně zjednodušeně rozpoznává škodlivé od neškodlivého. Rozeznává cizí nebo poškozené části a snaží se je zlikvidovat. Jeho hlavním úkolem je ochrana organismu. Lehce zde naťuknu, že další funkcí je tolerance vlastního materiálu, která při poruše vede k alergiím a jiným autoimunitním onemocněním. O tom ale možná zase někdy jindy. Samozřejmě funkcí je více, ale to by se nám sem nevešlo:).
Imunitu dělíme na vrozenou a získanou. Vrozená funguje od narození. Tělo tedy nepotřebuje znát daný cizí materiál a je schopné proti němu bojovat.
Druhá část je imunita získaná. Když tedy tělo nějakou bakterii či virus potká, už si ji zapamatuje a příště proti ní umí lépe bojova. Toho se využívá i při očkování.
V krvi neustále kolují buňky, molekuly a jiné látky, které mají za úkol chránit organismus. Tedy látky, které tvoří imunitní systém. Když do těla vnikne virus nebo bakterie, tyto látky se aktivují a začnou jednat. Některé se snaží cizí organismus přímo zabít, některé začínají tvořit protilátky, a ty teprve následně ničí.
V dětském věku se imunitní systém ještě vyvíjí, tělo se setkává se stále novými podněty a na ty se učí reagovat. Novorozenci a malí kojenci ještě nemají zralý imunitní systém, ale jsou chráněni protilátkami od matky přenesenými v těhotenství. Ty ale kolem 6. měsíce života postupně vymizí a tak dítě přestává být chráněno od matky a zároveň ještě není dostatečné množství vlastních protilátek. Proto se kolem půl roku většinou vyskytuje první rýma, která se pak často opakuje dál a dál.Je to a le naprosto přirozené a není třeba se znepokojovat. Dítě si postupně tvoří protilátky proti různým virům a bakteriím.
Bohužel jsou nemocné i děti mladší, většinou jsou to běžné rýmy, ale někdy se může jednat o závažnější infekci. A protože je imunitní systém nezralý, neumí si s ní pomoci a tato infekce potom může mít velmi vážný průběh. To je důvod, proč začínáme s očkováním tak brzy - abychom děti ochránili před těmi závažnými nemocemi, když to jejich tělo ještě nezvládá samo.
Druhé období častých nemocí se objevuje s nástupem do kolektivního zařízení. V ČR tedy typicky kolem 3. roku života dítěte. To je asi také logické - dítě je v intenzivním denním kontaktu s jinými dětmi a každý z nich přinese do kolektivu různé nemoci. A tak se nezřídka stane, že jde dítě z jedné nemoci do druhé. Je ale potřeba vědět, že i toto je normální a není třeba se zneklidňovat poruchami imunity.
Ve většině případů je nejhorší první rok, respektive první sezóna dětí v kolektivu - jedná se většinou o období od října do dubna. Je ale potřeba myslet na to, že každé dítě je jiné a i když dítě už jeden rok v kolektivu absolvovalo, nemusí mít stále zralý imunitní systém a může být nemocné i druhou školkovou sezónu. A i potom to může stále být norma.
Každé dítě musíme samozřejmě posuzovat individuálně. Vy znáte vaše dítě nejlépe, případně jeho nemocnost zná pediatr. Máme ale určité objektivní znaky, na které se díváme. Abychom tedy mohli říci, že je dítě často nemocné, mělo by prodělat více než 3 bakteriální infekce za rok, tedy 4 a více infekcí léčených antibiotiky a nebo více než 8-10 infekcí horních cest dýchacích. Toto jsou normy u dětí do 6 let. Pokud je tedy vaše dítě od října do května každý měsíc jeden týden nemocné, ještě to bereme jako normu. Jak už jsem zmiňovala, takto vysoká nemocnost je normální převážně po 6. měsíci života a při nástupu do školky.
Pokud se nám přeci jen zdá dítě často nemocné nebo prodělalo těžkou infekci, je potřeba vyšetřit poruchy imunity. Zároveň vyšetřujeme děti závažně nemocné v prvním půl roce života. Většinou udělá pediatr odběry krve a v případě potřeby dovyšetřit odesílá dítě k imunologovi nebo alergologovi, který dovyšetří vše potřebné.
Základem je správná životospráva. Pokud ta nebude a vy budete dítěti dávat všemožné doplňky stravy, bude to pravděpodobně k ničemu.
A kde začít? Jednoduše začněte dostatkem spánku a pravidelným spánkovým i denním režimem. Jednak bude dítě dostatečně odpočaté a pokud bude mít pravidelný režim, bude i méně ve stresu. Obecně je velmi žádoucí snížit stres. Ten totiž zvyšuje hladinu kortizolu v těle a to negativně působí na imunitní systém.
Od malinka je vhodné myslet na otužování dětí. Otužováním tělo učíme adaptovat se na chlad a tím, že tělo umí na chlad lépe reagovat, je méně náchylné k virovým onemocněním.
Já bych asi nezačínala jako ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny - tedy koupáním pod pumpou, ale stačí začít přiměřeně. Již od kojeneckého věku je potřeba děti přiměřeně oblékat. Tedy u dětí v kočárku volíme o jednu vrstvu více než máme my. Pokud tedy třeba máme v kočárku deku nebo fusak, jedná se už o vrstvu navíc a potom dítě oblečeme stejně jako jsme my. Když nic takového nemáme, jen dáme dítěti navíc mikinu nebo bundu. Rozhodně není potřeba, aby bylo dítě v 10 stupních ve fusaku a v teplé bundě. Pokud ale máte už dítě nekočárkové, které chodí a normálně se pohybuje, pak ho oblékáte úplně stejně jako vás. Pokud je totiž dítě moc oblečené, tak se potí a je více unavené, což následně způsobuje snadnější prochladnutí a náchylnost k infekcím.
Je vhodné učit děti spát s otevřeným oknem a to i v zimních měsících. Samozřejmě musí být adekvátně oblečené a mít dle teploty zvolenou přikrývku. Pokud nelze z různých důvodů mít celou noc otevřené okno, je vhodné mít teplotu v ložnici pod 20°C. Zároveň nemá být doma přes den přetopeno, jako vhodná se udává teplota 20-22°C.
Často se rodiče ptají na saunování dětí. Je to také varianta podpory imunity, která byla už několika studiemi prokázána a asi o ní nikdo nepochybuje. U dětí nad 3 roky již saunování nijak neomezujeme. Je to proto, že dítě už si dokáže relativně včas říci, kdy mu to není pohodlné, případně to na něm poznají rodiče, zároveň už bezpečně většinou udržuje čistotu a také plně chápe, co ho čeká. Vždy je potřeba při nekomfortu dítě vzít ven. Ať už nás na to upozorní samo nebo si toho všimneme jako rodiče. U mladších dětí je to trochu složitější. Jednak děti v sauně být někdy nechtějí, pak je to jasné a nenutíme je. Jinak se ale doporučují soukromé sauny a ne veřejné, hlavně kvůli hygienickým pravidlům a hlavně by se měl saunování s dítětem účastnit vždy rodič. Jednou jsem byla svědkem návštěvy sauny matky s asi ročním dítětem, které celou dobu křičelo a matka ho přemlouvala, že tam být musí. Tak to opravdu není vhodné. Pokud se to dítěti nelíbí, nenuťte ho. Zároveň mi nepřipadá úplně nejlepší saunování dětí ve školce nebo jiné skupině. Učitelka tak dobře nezná dítě a nemusí poznat jeho nekomfort. Ještě stojí za zmínku ochlazování po saunování, které u dětí nesmí být tak prudké jako u dospělých, protože jejich termoregulace není ještě tak vyvinutá a mohlo by dojít k podchlazení.
Dalším bodem je koupání. Děti nekoupeme v horké vodě. U novorozenců a malých kojenců chceme aby byla voda teplá, u větších kojenců už nám stačí vlažná. Pokud chcete dítě aktivně otužovat, můžete zkusit například každý týden snižovat vodu ve vaně o 1°C nebo postupné sprchovat chladnější vodou. Vždy ale jen tak, jak je to dítěti příjemné.
Velmi důležitý je pobyt venku, kde by mělo dítě trávit čas i v zimních měsících a to klidně několikrát denně. Vždy musí být ale adekvátně oblečeno. Pobyt venku by měl být samozřejmě provázaný s pohybem. Udává se alespoň dvě hodiny denně pohybu ve venkovním prostředí.
Ještě musím zmínit stravu. Zásadní je strava bohatá na čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu. Každý, to platí i pro děti, by měl konzumovat 2 porce ovoce a dvě porce zeleniny denně. Jednu porci si představte jako pěst daného jedince. Takže například u menšího dítěte se jedná o půlku jablka, půl banánu, jednu mrkev a jedno rajče denně. Dále má být strava vyvážená a pestrá. Měla by obsahovat dostatek mléčných výrobků, masa a 1-2x týdně ryby.
Je známo, že nedoléčené dítě je náchylné k další infekci. A u nedoléčeného dítěte může mít další infekce horší průběh. Proto je třeba dbát na to, aby dítě šlo do kolektivu až úplně zdravé. A to samozřejmě i kvůli ochraně ostatních, protože i doznívající infekce je stále infekční a viry a bakterie se šíří dál.
Po každé infekci je potřeba dostatek času na rekonvalescenci. Tedy než se dá organismus opět do původního stavu. Obecná doporučení jsou zhruba týden. Vždy ovšem záleží na tíži předchozího onemocnění. Pokud se jednalo o nekomplikovanou rýmu nebo kašel, většinou doporučujeme dětem ještě vyčkat doma alespoň 2 dny po odeznění příznaků. Jestliže to ale byla těžší infekce, například déle trvající kašel nebo infekce léčená antibiotiky, tak je týden určitě vhodný.
Ale zde se samozřejmě dostáváme k problému pracujících rodičů a školkového dítěte, kdy ho chtějí dostat co nejdříve zpět do školky a sami jít do práce. Ovšem je jasné, že když dítě nedoléčíte nebo mu nedáte čas na rekonvalescenci, pravděpodobně vám po pár dnech přijde domů opět s další nemocí. Proto je lépe vše doléčit a poslat zpět do kolektivu dítě imunitně silnější.
Léky vždy nasadí lékař, ale potravinové doplňky nasadit můžete sami. Asi jste ale už z předchozího pochopili, že pouze ty vás nespasí. Na imunitu je potřeba koukat jako na komplex.
Možnosti podpory imunity máme dvě. Jednak jsou to volně prodejné potravinové doplňky a jednak léky na podporu imunity. Jak jsem zmínila, léky vždy nasadí lékař, zatímco potravinové doplňky můžete nasadit sami. Je ale celkem vhodné se i o nich poradit s pediatrem.
Doplňky s prokázanou účinností jsou vitaminy, především C a D, prebiotika a probiotika a imunoglukany.
Začneme vitaminem C. Řekla bych, že ten je pro nás všechny nejlépe uchopitelný. Máme prokázáno, že má antioxidační účinky a velmi pravděpodobně má i účinky proti nachlazení. V těle má ale i další úkoly, jako jsou například tvorba kolagenu a usnadnění vstřebávání železa. Zásadní je jeho role v ochraně buněk a prokázaný máme i jeho účinek na snížení míry únavy. Ideální je hradit ho přirozeně - tedy stravou. WHO definuje dostatečný příjem jako 30 mg/den, ovšem v některých novějších výzkumech už se mluví o 100-200mg/den. Nikdy by ale jeho příjem neměl překročit 250 mg. Dostatečný denní příjem ovoce a zeleniny by měl zajistit dostatečný příjem vitaminu C, což by měly splňovat 2 porce ovoce a dvě porce zeleniny denně. Ovšem je potvrzeno, že až 20% evropské populace má nízkou hladinu vitaminu C. Pokud si tedy nejsme jiti, že zajistíme dostatečný příjem stravou, můžeme ho také přijímat v různých doplňcích stravy. Je to třeba u lidí, kteří nekonzumují moc ovoce a zeleniny. Doporučená substituce je u dětí podle věku 50-80 mg/den, u dospělých 100 mg/den.
Vitamin C se dá koupit buď samostatně nebo ve formě různých multivitaminových doplňků.
Druhým vitaminem, který se zásadně podílí na imunitě je vitamin D. Ten všichni známe především jako vitamin, který bojuje proti křivici a určitě si pamatujete na vitamin D, který jste dávali dětem do (minimálně) jednoho roku. On má ale určitý podíl i na správném fungování imunity. Nyní se ukazuje, že hraje roli v působení proti virovým infekcím, proti chřipce i proti covidu.
V letních měsících si člověk vytváří dostatek vitaminu D ze slunečního záření, ale už víme, že v zimních měsících je vhodné vitamin D doplňovat. Doporučená dávka je 15 mikrogramů, což odpovídá 600 IU. Opět je možné doplnit buď čistý vitamin D a to ve vigantolu nebo doplňcích stravy a nebo nějaký multivitamínový preparát.
Určitou roli v podpoře imunity hrají i různé minerály, v popředí dnes vidíme selen a zinek. Oba dva jsou ale u lidí, kteří jedí pestrou stravu v dostatečných hladinách. Myslíme na ně především u podvyživených, případně u veganů nebo vegetariánů. Opět je naleznete samostatně či v kombinacích.
Pokud se u dětí rozhodnete hradit vše výše zmíněné, je určitě s výhodou koupit jeden multivitaminový preparát, který dítě přijme snáz, než 4 různé.
Poslední zde zmíním betaglukany. Jsou to látky, které ovlivňují imunitu protizánětlivými, antioxidačními a regeneračními účinky tak, že stimulují jednotlivé části imunitního systému. Řadíme je mezi takzvané imunomodulátory, tedy látky ovlivňující imunitu. Jsou přírodní, neboť se získávají z hub, kvasinek a mořských řas. Jejich účinky na mnoho nemocí jsou již prokázány, pro nás zde zásadní jsou opakované infekce horních cest dýchacích a ovlivnění alergických reakcí. Bohužel je jejich příprava velmi složitá a jsou nestabilní, což je jedna z příčin, proč dosud nejsou registrovány jako léčiva, ale pouze doplňky stravy. Vypadá to, že betaglukany, i když jsou relativně novou látkou, jsou bezpečné a účinné v boji proti virovým onemocněním.
Betaglukany máme pro nejmenší děti ve formě sirupu, nejznámější jsou imunoglukan P4H a glukánek, který se může používat už od 1 roku věku. Pro větší děti existují glukany v tabletách, stejně tak pro dospělé. Dávkuje se dle hmotnosti. V případě akutní infekce se může dávka zdvojnásobit.
Vždy je potřeba začít dávat glukany včas a ideálně ještě před sezónou a pokračovat dlouhodobě, v rámci měsíců, eventuelně celou sezónu.
Poslední skupinou s prokázaným efektem jsou probiotika a prebiotika. Působí ve střevech a tím přispívají k zdraví dětí působením na dobré trávení a zároveň tvoří velkou část imunitního systému. Jejich zařazení je určitě vhodné při a po jakékoli infekci léčené antibiotiky a zároveň i v případě častých infekcí a například horšího trávení dítěte nebo když například dítě odmítá jogurty nebo jiné produkty s živými kulturami.
Určitě jste slyšeli, že se na podporu imunity dají používat další doplňky stravy. Tak například hlíva ústřičná - tu už jsem zde vlastně zmínila. Je to totiž jedna z hub, z které se získávají betaglukany. Tudíž extrakty z hlívy ústřičné jsou také dobrým zdrojem betaglukanů, i když vždy jde o obsah betaglukanu, který může být v různých přípravcích různý a je potřeba se na to zaměřit.
U dalších preparátů, jako jsou například chlorella nebo kolostrum nebyly protazím účinky studiemi prokázány, takže je zde přímo nedoporučuji, ale to neznamená, že jejich efekt se časem neprokáže.
Je potřeba mít na paměti, že léky předepisuje lékař jen v potřebných případech. Toto se týká jen velmi nemocných dětí, kde lékař usoudí, že nasazení léků je potřeba.
K dispozici máme léky, které určitým způsobem modulují protivirovou imunitu, kam řadíme například isoprinosin. Ten v podstatě zajišťuje to, že se vir nemnoží. Může být ale nasazen jen v přímo definovaných nemocech. Dále sem řadíme imunor, který se dává při určité poruše imunity a třetí skupinou jsou bakteriální imunomodulátory, které se nasazují při velmi častých infekcích horních cest dýchacích.
Já dávám dlouhodobě důraz na pestrou stravu s dostatkem zeleniny a ovoce. S přicházejícím podzimem si na to dávám ještě větší pozor. Snažím se děti i mírně otužovat, ale přiznám se, že to není nic zásadního. Rozhodla jsem se, že nyní, před nástupem do školky, nasadím sirup s obsahem betaglukanu a k tomu ještě podávám multivitaminové želé s obsahem 50 mg vitaminu C. Od října mám v plánu ještě přidat vigantol. A jestli to bude mít efekt? Netuším. Dám vám třeba vědět v dalším podcastu nebo na sociálních sítích, kde nás samozřejmě sledujte pro více informací.
To bude pro dnešek vše.
Pamatujte, že i zdravé dítě může být relativně často nemocné a je to stále ještě norma. Hlavní důraz u dětí i u dospělých klademe na zdravý způsob života, tedy pestrá strava, pohyb, otužování, dostatek spánku a v případě nemoci dostatečná rekonvalescence. V případě, že pro vaše dítě chcete něco udělat, můžete zkusit nasadit doplňky stravy jako jsou vitamin C, vitamin D a betaglukany. Stále je ale dobré myslet na to, že určitá nemocnost je normální a dítě z toho velmi pravděpodobně jednou vyroste.
Mějte se krásně a budeme se na vás zase těšit u dalšího dílu.
Na Instagramu jsme vás vyzvali, ať nám sdělíte, jakou podle vás nevhodnou či nesprávnou radu jste dostali v ordinaci dětského lékaře.
V tomto díle si s Eliškou posvítíme na streptokokovou angínu a spálu. Dozvíte se: Jak tyto nemoci poznáte? Jaká vyšetření vás mohou u lékaře čekat? Jak se léčí? Jsou vždy potřeba antibiotika?...